Jak změna klimatu ovlivňuje extrémní jevy, jako jsou povodně a sucha? 

Souvislost mezi výskytem extrémního počasí a aktuální změnou klimatu je jednoznačná.

Nejvýznamnějším projevem změny klimatu je dnes rostoucí teplota, to už nikoho nepřekvapuje. A s vyšší teplotou atmosféry se v atmosféře udržuje větší množství vodní páry – podle Clausiovy-Clapeyronovy rovnice je to o 7 % více vodní páry na každý 1 °C teplejší atmosféry.

Vodní pára má v atmosféře velký význam – je součástí koloběhu vody, uvolňuje skupenské teplo při kondenzaci a spotřebovává ho při výparu, je nezbytná pro vznik a trvání oblačnosti, je skleníkovým plynem.

Takže její větší množství v atmosféře umožňuje více probíhajících fyzikálních procesů, které mohou být tedy prostorově rozsáhlejší a časově rychlejší. A jsme u extrémních projevů počasí, které v posledních desetiletích vídáme častěji a v místech, kde byly spíše výjimečné.

Nejde jen o povodně a sucha, ale týkají se tyto změny i přívalových srážek, horkých vln nebo vichřic. Vodní pára je zároveň nejvýznamnějším skleníkovým plynem, kterého je „najednou“ v atmosféře o několik procent více, takže vyvolává dodatečné oteplování (stejně jako oxid uhličitý, kterého je za posledních 200 let v atmosféře více o 50 %).

Můžeme spekulovat nad příčinami těchto změn, ale nemůžeme zpochybňovat, že probíhají, a že se postupně zhoršují.