Jaké jsou výsledky zkoumání kondenzačních stop za letadly?

Kondenzační stopa za letadly vzniká stejným způsobem jako běžná oblaka. 
Běžný oblak potřebuje pro svůj vznik vodní páru (tj. vzdušnou vlhkost), kondenzační jádra (pevné částice) a vhodnou teplotu (nižší nebo rovnou rosnému bodu). Při dostatečně nízké teplotě dojde na pevných částečkách k vysrážení páry (tzv. kondenzaci), přičemž vznikají vodní kapky, z nichž jsou tvořena oblaka.

Letadla využívají spalovací motory, které při své činnosti produkují spaliny. Pokud letadlo prolétá vzduchovou hmotou s vhodnými vlastnostmi (především s dostatečnou vlhkostí), jeho spaliny fungují jako kondenzační jádra, na kterých okamžitě po jeho průletu začne kondenzovat (resp. desublimovat) přítomná vodní pára a začnou se tvořit charakteristická oblaka. Stejný princip lze často sledovat u výfuků motorových vozidel (hlavně při chladných ránech), kdy se z výfuků viditelně „kouří“.

Z výše uvedeného vyplývá, že cílený výzkum kondenzačních stop za letadly by postrádal dostatečnou informační hodnotu a smysl, a proto se neprovádí.

Pro více informací si můžete prohlédnout infografiku Contrails, nikoliv chemtrails!