Měsíční výhled počasí
Na období od 9. 11. 2026 do 6. 12. 2026
Období příštích čtyř týdnů jako celek očekáváme teplotně průměrné. Zatímco první týden předpovědi (9.11.-15.11.) bude na hranici průměrných a podprůměrných teplot, třetí týden (23.11.-29.11.) se blíží nadprůměrným teplotám. Druhý a čtvrtý týden předpovědi by měly být průměrné.
Týdenní průměry nejnižších nočních teplot v jednotlivých týdnech předpovědi očekáváme kolem 0 °C, přechodně zejména v posledním týdnu předpovědi se může vyskytnout i výraznější mráz. Týdenní průměry nejvyšších denních teplot předpokládáme v jednotlivých týdnech předpovědi kolem 6 °C, v posledním týdnu kolem 3 °C.
Srážkově jednotlivé týdny předpovědi očekáváme průměrné.
Jak se vytváří měsíční výhled počasí
Měsíční výhled počasí vydávaný ČHMÚ je založen na výstupech numerických předpovědních modelů a na statisticko-analogové metodě, která vychází z naměřených údajů na území ČR od roku 1912. Vyjadřuje očekávaný trend ve vývoji počasí a celkový charakter předpovědních období (týden, měsíc) z hlediska teploty vzduchu a množství srážek. Měsíční výhled počasí je vytvářen pro ČR jako celek. To znamená, že nemůže postihnout regionální odlišnosti počasí v jednotlivých regionech. Je vydáván jednou týdně, a to v pondělí kolem 17 hodiny.
Měsíční výhled je kvůli poměrně velké nejistotě předpovědi uváděn v grafické – pravděpodobnostní podobě. Grafické znázornění je založeno na porovnání týdenních průměrů teplot a úhrnů srážek za poslední 4 týdny a pravděpodobnostního vyjádření (míra nejistoty) na následující 4 týdny se statistickými (klimatickými) hodnotami teplotních a srážkových charakteristik pro území České republiky.
Pro vyhodnocení celkového charakteru měsíce je použito tzv. kvartilové rozdělení, které je standardně používáno při vyhodnocování charakteru období v klimatologii. Celý statistický soubor je rozdělený na 4 části se stejným počtem členů seřazených vzestupně. Čtvrtina členů souboru s nejnižšími hodnotami patří do spodního kvartilu, v našem případě jde o hodnoty teplotně nebo srážkově podprůměrné, čtvrtina členů s nejvyššími hodnotami patří do horního kvartilu, v našem případě jsou to hodnoty teplotně nebo srážkově nadprůměrné. Zbylá polovina hodnot (druhý a třetí kvartil) je považována za hodnoty průměrné (více ke grafům je ve vysvětlivkách).